Blog
Meditace vděčnosti
Vystupuju z tramvaje v zastávce Tusarova a slunce mi svítí do očí. Po několika dnech, možná týdnech? Stojím, má zavřené oči a nechávám se hřát. 5 minut meditace vděčnosti za to, že vyšlo, že jsem zdravá a za všechny změny, které minulý rok přinesl. I když to nebyla pokaždé procházka růžovým sadem. Ubírám se teď novým směrem od základu.
Holešovice jsou mým novým domovem a mě zaplavuje pocit štěstí a radosti. Láska na první pohled. Připadám si jak v Barceloně. A to sem bydlela jen za Libeňskám mostem na Palmovce. Zamilovala sem se do práce, do jógy ve Vnitrobloku, do útulných kaváren, do několika llidí zároveň, do psaní, do života.
"Čím více budeme vnímat prostor, tím více se probudí pozornosti a jemnosti k okolí i k sobě navzájem a tím se prohloubí i úrověň vědomí, které potřebujeme k tomu, aby se nám všem lépe žilo." Tuhle moudrou větu sem si zrovna včera přečetla na Instagramu. Náhoda? Neřekla bych :) 🙏